|
Dovolte mi přivítat Vás co
nejsrdečněji v jednom z nejkrásnějších a pro turisty nejzajímavějších regionů
Slovenska. Zakladatel slovenské turistiky a autor prvních slovenských
turistických průvodců Miloš Janoška označil tento kraj, co se týče přírodních
krás, za nejkrásnější na Slovensku ve své knize Krásy Liptova již v roce 1947.
Rozloha : více než 2000 km2
Nejvyšší bod : 2495 m.n.m (Kriváň - Vysoké Tatry)
Nejnižší bod : 430 m.n.m (hladina Váhu u Kraľovan)
Počet obyvatel : cca 140 000 lidí
Liptov má rozlohu
přes 2000 km2.
Hospodářská a kulturní centra Liptova jsou: Ružomberok, Liptovský Mikuláš a Liptovský Hrádok.
Téměř 50% celkové plochy Liptova tvoří lesy. Vyvěrá zde množství kyselek a teplých minerálních pramenů hlavně v obcích Bešeňová, Likavka, Kvačany, Žiar, Pribylina, Závažná Poruba, Liptovský Ján, ale
i jinde. Tento región je známý i léčebnými koupelemi.
Oblast Liptova je bohatá na kulturní památky a je charakteristická
svéráznou lidovou architekturou a folklórem (Vlkolinec, Východná , Liptovské Sliače, Liptovská Osada, Liptovská Lúžna a
jiné ). Liptov obklopují nejvyšší hory na Slovensku: Vysoké Tatry, Západní Tatry a Chočské vrchy na severu, Nízké Tatry na juhu, Veľká Fatra na západě a Popradská kotlina na východě.
Přes Liptov protéká Váh o délce 43,5 km a jeho přítok Belá. Nachází se
zde známa přehrada Liptovská Mara. Kromě lyžování a turistiky
nabízí tento región i méně tradiční sporty jako paragliding, rafting, jízdu na koni, speleoservis, vyhlídkové lety, horolezectví, cyklistiku,
myslivost, rybaření. Známá jsou termální koupaliště v Bešeňové a Liptovském Jáne. V zimní sezóně
jsou vyhledávanými zimnými středisky Demänovská dolina , Maliné, Jasná, Chopok, Bocká dolina, Jánska dolina. Na Liptově se nachází 3
zpřístupněné nejkrásnější jeskyně na území Slovenska.
Území bylo osídlené již od pravěku, což dokladují nálezy neolitického původu (z
před 6000 roky). Významnější osídlení pochází z mladší doby bronzové (1000 r. p.n.l.), k nejvzácnějším nálezům patří bronzové meče tzv. liptovského typu. Důležitou kapitolu
historie Liptova tvoří Kelti. Svědectvím trvalého osídleni je
pozdější pohřebiště z mladší doby hradištní (r. 950 -1200) v Liptovském Michale.
Poprvé je Liptov zmiňován v roku 1231 za panování uherského krále Ondřeje II.
Bohatou historii dokumentují i nálezy na hradech Likava, Liptovský hrad a na hradě v Liptovskom Hrádku. Území Liptova se stalo trvalou
součástí Uherska v polovině 12. století. Samostatná župa vznikla v druhé třetině 13. století. Sídlo župy se po zániku Liptovského starého hradu
změnilo, nejprve to byla Liptovská Mara potom Partizánska Ľupča a od roku 1677 Liptovský Mikuláš. Na Liptově žil
i známý slovenský loupežník Juraj Jánošík, kterého chytili v roku 1713 ve Valašskej Dubovej. Na tomto místě je v současnosti
stylová restaurace Jánošíkova Koliba. Neodmyslitelnou součastí historického vývoje Liptova tvoří
hornictví. V 13. století v období německé kolonizace vznikly hornické osady v údolí potoka Boca, kde se dolovalo zlato, stříbro, měď a železo. Z
čas hornoliptovského hornictví v 19.st. se zachovala vážnice a zvonice na Maši u Liptovského Hrádku. V dolním Liptově se
hornictví rozvinulo zejména v katastru osady Německá (Partizánska) Ľupča. V Magurke se dodnes zachovali
zbytky štol a báňských cest. Kromě hornické historie je oblast Liptova známá i svými
zedníky, říká se že Pešť postavili liptovští zedníci.
Soubory tradičních zednických domů můžeme vidět v Hybiach a
jiných zednických obcích. V minulosti se obyvatelé Liptova zabývali hlavně pěstováním obilovin,
brambor, konopí a lnu, vlivem kolonizace na základě valašského práva od 13. st. byl rozšířený
i chov ovcí. Výroba produktů z ovčího mléka, umělecký a výtvarný projev pastýřů podstatně ovlivnili
lidovou kulturu regionu. Liptovská bryndza je nejlepší na Slovensku a vyváží se
i do Ameriky.
V letech 1844-48 v Liptovském Mikuláši sídlil spolek Tatrín,
bylo zde středisko slovenského divadelnictví a v květnu 1848 byl vydaný první slovenský politický program Žiadosti slovenského národa. Nachází se
zde množství muzeí a galerií. Například Liptovské muzeum v Ružomberku, galerie P. Bohúňa v Liptovském Mikuláši a Muzeum liptovskej dediny v Pribyline, kde se nachází objekty, ze zatopených obcí Liptovskej Mary.
Pěkné počasí a mnoho krásných zážitků Vám přeje kolektiv
© 3W-web design
|